gototopgototop
   

Ke stazeniFacebookCasopisArchivRekreaceOdkazy

 
 

HISTORIE

 
 

STARÁ JEDNOTA BRATRSKÁ


Jednota bratrská, ve světě známá jako UNITAS FRATRUM, Iglésia Morava či Moravská církev, se zrodila v závěru velkých společenských a náboženských proměn v Čechách (husitství). Ovlivněna učením Petra Chelčického byla založena v Kunvaldu v regionu dnešních východních Čech v roce 1457–1458.


Skupina, která se shromáždila kolem bratra Řehoře, zdůrazňovala trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradice. Církev se rychle rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě.

Mezi nejvýznamnější představitele patřil Lukáš Pražský, Jan Černý – lékař, Jan Augusta, Jan Blahoslav, Jan Jessénius – lékař nebo Jan Amos Komenský.

Jednota bratrská byla od samotného počátku pronásledovaná a nechtěná. Na počátku 17. století jí však přece jen bylo dopřáno trochu svobodného života. Netěšila se z něj však dlouho. Prohraná bitva na Bílé hoře roku 1620 znemožnila její existenci, stejně jako všech ostatních reformačních církví. Mnoho lidí opustilo veškeré své jmění a raději odešlo do exilu. Někteří však byli donuceni zůstat doma a snažili se v tajnosti svou víru uchovat. Byli posilováni ze zahraničí, povzbuzováni Písmem a inspirováni tajnými setkáními. Tímto způsobem přežili celé století.


Více podrobností najdete například v těchto knihách:
Říčan, Rudolf. Dějiny Jednoty bratrské. Praha: Kalich, 1957
Müller, Jos. Th.–Bartoš F. M. Praha: Dějiny Jednoty bratrské, 1923
Molnár, A. Boleslavští bratři. Praha: KEFB, 1952
________________________________________

OBNOVENÁ JEDNOTA BRATRSKÁ

V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které zachovaly tradice původní Jednoty, našlo pod vedením Christiana Davida útočiště v Sasku, na panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa. Tam vystavěly osadu, kterou nazvaly Herrnhut (místo pod ochranou Páně, zároveň však i na stráži pro Pána), česky Ochranov. Nebylo snadné vybudovat jednu církev z různorodých skupin, přicházejících z různých míst a prostředí. Z písemností tehdejších bratří se dokonce dočteme, že společenství nebylo daleko od vzájemného rozkolu, ale v roce 1727 je Bůh provedl procesem vzájemného pokoření, smíření a nalezení shody v řádu pro další společný duchovní život. Vrcholem celého proměňujícího období pak bylo mocné jednání Ducha svatého během slavení večeře Páně 13. srpna, kdy se
jim dostalo rozhodujícího zážitku vnitřního sjednocení. Moravští bratři tím vším započali zcela novou etapu.

V roce 1732 vyslali první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. Brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky...


Více podrobností najdete například v těchto knihách:
Vančura, Václav. Obrazy z dějin Jednoty bratrské. Praha: Bratrské listy, 1911
Greenfield, John. Moc s výsosti. Praha: 1936
Štěříková, Edita. Jak potůček v jezeře. Praha:Kalich, 2009
________________________________________

JEDNOTA BRATRSKÁ V ZEMI OTCŮ

potstejnVe své vlasti, v „zemi otců“, směla Jednota bratrská znovu zapustit kořeny až po císařském ediktu (protestantský patent) z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně, poté následoval sbor v Dubé u České Lípy roku 1872. Před první světovou válkou vznikly ještě další nové bratrské sbory v Ústí nad Orlicí, Praze, Jablonci nad Nisou, Duchcově, Turnově, Mladé Boleslavi, Nové Pace a v Herzogwaldu. Jednota bratrská pracovala v Českých zemích jak mezi Čechy, tak mezi Němci. Již od počátku se rozvíjela sociální práce mezi sirotky (sirotčince v Čermné a v Dubé u České Lípy) a též práce misijní (František Chleboun působil v jižní Africe mezi Kafry a Hotentoty). Státem uznanou církví se Jednota bratrská v rámci Rakouska-Uherska stala poté, co se ve Vídni přihlásila o registraci na základě říšského zákona z roku 1880. Patřičný záznam byl uložen v říšském archivu v Liberci (Reichenberg). Jednota bratrská zpočátku užívala názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská.

Po vzniku samostatného Československa byl roku 1921 pro české bratrské sbory přijat oficiální název Jednota bratrská. V období první republiky Jednota bratrská sice spolupracovala s novou Českobratrskou církví evangelickou (vzniklou spojením dosavadní reformované a luteránské církve v českých zemích), ale udržovala si odstup od dobových vlastenecko-náboženských a liberálních nálad.

vancuraVe třicátých letech čítala Jednota bratrská 10 sborů českých (cca 5400 členů) a pět sborů německých (cca 2 000 členů). Roku 1935 byla Jednota bratrská rozdělena na dvě autonomní části – okrsek český a německý. Po 2. světové válce a odsunu sudetských Němců však německý okrsek zanikl. Ve dvou z bývalých německých sborů (Jablonec nad Nisou, Dubá u České Lípy) byla započata práce mezi Čechy. V Liberci bylo navázáno na předválečné bratrské působení a posléze se tamní misijní stanice stala samostatným sborem. Od roku 1946 pak měla Jednota bratrská v Československu i vlastní biskupy, prvním byl zvolen Václav Vančura (ordinován bratrskými biskupy z Ameriky a Velké Británie, a to 20. července 1946 ve starém bratrském sboru v Mladé Boleslavi).

Na generálním synodu v Bethlehemu, 5. září 1957, byla prohlášena Jednota bratrská v zemi otců za samostatnou provincií (v pořadí pátou) ve svazku Unitas Fratrum. Začátkem šedesátých let měla česká Jednota bratrská celkem osmnáct sborů a další dvě desítky započatých misijních míst. Pod státním dohledem komunistického režimu však neuměla řešit mnoho různých otázek jak teologických, tak i eklesiologických, a uvnitř církve postupně narůstaly spory.


Více podrobností najdete například v této knize:
Adolf Vacovský. Obnovení Jednoty bratrské v zemi otců. Nová Paka: Úzká rada Jednoty bratrské
________________________________________

SOUČASNÝ ŽIVOT JEDNOTY BRATRSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE OD PÁDU KOMUNISMU

seniorPo pádu komunistické diktatury v roce 1989 se v české společnosti otevřely církvím nové možnosti. Jednota bratrská začala znovu zakládat nejen nové sbory, ale po více jak 300 letech i základní a mateřské školy. První z těchto škol byla otevřena v roce 1992 v Liberci. Vznikla také Misijní škola Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, jejímž úkolem je vzdělávání nových pracovníků církve. Začala se také rozvíjet sociální péče o staré občany. První z těchto organizací se stala liberecká Diakonie Beránek. Zároveň ale vygradovaly uvnitř církve desítky let neřešené spory. Konflikt eskaloval v letech 1998–1999 roztržkou, a část tehdejších kazatelů především ze starší generace odešla spolu s řadou lidí do ČCE.

 

 

JB PO ROCE 1989


V roce 2000 Jednota bratrská vstoupila do postního období a prošla vnitřní duchovní revizí. Představitelé jednotlivých sborů vyznali Pánu Bohu hříchy, které předchozí generace v průběhu celého 20. století neřešily, a společně deklarovali, že chtějí žít podle vzoru svých duchovních otců v opravdovém následování Ježíše Krista.


V roce 2001 a 2002 proběhly dva zásadní bratrské synody, které přijaly vizi: „Po vzoru našich otců vybudovat církev na apoštolském a prorockém základě." Cílem se stala obnova duchovního životního stylu původní Jednoty bratrské, která, inspirována prvotní církví, vyvíjela na našem území od svého vzniku až do roku 1620 bohatou a různorodou činnost.


V inspiraci ze života otců Jednoty bratrské, kteří v historii uzavřeli s Bohem dvě zásadní smlouvy (v roce 1464 tzv. „Svolení na horách rychnovských" a v roce 1727 v saském Ochranově), se současná Jednota rozhodla podobný slib obnovit 17. listopadu 2003. Opětovně se v něm zavázala plně následovat Ježíše Krista. Zde si můžete přečíst text.

mince2
Jednota bratrská se více otevřela veřejnosti a při sborech vznikala nová sociální, vzdělávací, volnočasová a další díla.. V roce 2007 oslavila 550. výročí své existence. V památný den vzniku Jednoty bratrské, 1. března, byl uspořádán slavnostní večer, kterým byla zahájena putovní výstava mapující historii církve od jejího počátku až po současnost. Výstava zamířila do několika desítek měst v Čechách i na Moravě a seznámila širokou veřejnost nejen s historií Jednoty bratrské, ale i s její současnou činností. Záštitu nad projektem převzal předseda Senátu parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka, který se také osobně zúčastnil slavnostního zahájení, dále Ministerstvo kultury ČR po vedením ministra Martina Štěpánka a v jednotlivých krajích hejtmani libereckého, královéhradeckého, moravskoslezského, středočeského, jihomoravského, zlínského a rada pardubického kraje. Česká národní banka vydala k tomuto jubileu pamětní dvousetkorunovou stříbrnou minci. mince1

 

555. výročí v roce 2012 bylo důstojně připomenuto pamětním dnem v budově Senátu parlamentu ČR opět pod záštitou MUDr. Přemysla Sobotky pod názvem Jednota bratrská – poklad národní historie. V témže roce proběhl také slavnostní synod, který schválil novou ústavu církve. Nová ústava lépe odpovídá současnému bratrskému životu a připravila Jednotu bratrskou na skutečnou odluku státu a církve, která nastala od roku 2013. Jako jeden z kroků k finanční soběstačnosti a nezávislosti na státu začala Jednota bratrská v souladu se svou tradicí vedle svých dosavadních aktivit zakládat i různé podnikatelské subjekty. 

O historii i současnosti bratrského podnikání si přečtěte zde.

 

 

 
 

www.VivaBoty.Eu - Krásné a luxusní boty www.VivaBoty.Eu - Značková obuv www.VivaBoty.Eu - Značkové boty www.VivaBoty.Eu - Stylové boty www.VivaBoty.Eu - Elegantní boty www.VivaBoty.Eu - Elegantní obuv www.VivaBoty.Eu - Dámské boty